Tento web není aktualizován od roku 2012

ROZVOJ SYSTÉMU CELOŽIVOTNÍHO PORADENSTVÍ VE ŠKOLSKÝCH PORADENSKÝCH ZAŘÍZENÍCH A NASTAVENÍ MODELŮ SPOLUPRÁCE A NÁVAZNOSTI SLUŽEB S ORGANIZACEMI Z JINÝCH PORADENSKÝCH OBLASTÍ

Obsah:

1. Cíle a principy celoživotního poradenství

2. Společné výchozí body systémů zajištění kvality poskytování poradenství v Evropě

3. Klíčové charakteristiky modelových systémů celoživotního poradenství pro evropské země

4. Členství ČR v Evropské síti politiky celoživotního poradenství

5. Národní poradenské fórum

6. Priority rozvoje systému CŽP

 7. Integrace poradenských služeb v ČR – pedagogicko-psychologické poradny a informačně-poradenská střediska

 

Úvod:  

Tento materiál vytvořen v kontextu aktivit ČR v Evropské síti politiky celoživotního poradenství – ESCP (European Lifelong Guidance Policy Network – ELGPN), Národního poradenského fóra – NPF. IPPP ČR je v rámci Evropské sítě politiky celoživotního poradenství koordinující organizaci za ČR a iniciátorem vzniku a aktivit NPF. Aktivity ELGPN a NPF jsou realizované v rámci implementace rezoluce Rady Evropy pro posílení politik, systémů a praktik v oblasti celoživotního poradenství v Evropě (květen 2004) . Rezoluce vyzývá členské země „k zajištění efektivní spolupráce a koordinace mezi poskytovateli poradenských služeb na národní, regionální a lokální úrovni.“ Rezoluce dále vyzývá „k rozvoji a adaptaci současných struktur a aktivit (sítí, pracovních skupin a programů) souvisejících s implementací priorit rezoluce“.

Setkání hlav států či vlád EU v Lisabonu v roce 2000 stanovilo pro Evropu cíl, aby se do roku 2010 získala světové prvenství s ohledem na konkurenceschopnost a dynamiku ekonomiky založené na znalostech, schopnou udržet ekonomický růst se stále rostoucím počtem pracovních míst a větší sociální soudržností. Hlavy států se shodly na tom, že vzdělávání a zaměstnání hrají v tomto úkolu klíčovou roli, především tak, že poskytují celoživotní vzdělávací příležitosti pro všechny občany. Zásadním cílem této politické iniciativy je modernizovat vzdělávací soustavy v členských zemích tak, aby byla zajištěná zaměstnatelnost absolventů škol na všech úrovních vzdělávání. .
Rada ministrů pro vzdělávání, mládež a kulturu a Evropská komise se shodly na společném systému, který by měl napomoci tomuto modernizačnímu procesu. Tento program, známý jako pracovní program Vzdělávání a odborná příprava 2010 , se skládá ze tří navzájem provázaných prvků: rozvoje systémů celoživotního učení, realizace budoucích cílů systémů vzdělávání a odborné přípravy s podporou spolupráce ve vzdělávání a odborné přípravě. Poskytování služeb celoživotního poradenství pro občany Evropy je chápáno jako nedílná součást všech těchto prvků.

Na podporu rozvoje postupů v oblasti poradenství vytvořila v prosinci 2002 Evropská komise expertní skupinu pro celoživotní poradenství.

Jejími hlavními úkoly bylo:

• podporovat společné chápání základních konceptů a fundamentálních principů poradenství
• reflektovat kvalitu poskytování poradenství, které má vést k vytvoření společných postupů a kritérií kvality pro akreditování služeb a produktů poradenství

Společná předběžná správa Rady EU a Evropské komise nazvaná Vzdělávání a odborná příprava 2010: úspěch Lisabonské strategie závisí na neodkladných reformách požaduje rozvoj společných evropských principů a odkazů pro rozvoj postupů na národní úrovni. Politika vzdělávání a odborné přípravy je v zemích EU primárně v národní kompetenci. Činnost na evropské úrovni se v této oblasti děje na základě dobrovolné spolupráce. Za účelem zlepšení a modernizace vzdělávací politiky se jednotlivé země shodly na společných prioritách a cílech, jež vedou k zpracování společných evropských monitorovacích indikátorů a kriterií hodnocení rozvoje vzdělávacích soustav členských zemích.
Potřebu reformy postupů, systémů a praxe poradenství v Evropě opětovně v květnu 2004 zdůraznila rezoluce Rady ministrů pro vzdělávání, mládež a kulturu, která jako priority určila: vyvinout poskytování široce dostupného poradenství vysoké kvality; rozvinout mechanismy zaměřené na zajištění kvality poradenských služeb a na posílení struktur pro rozvoj poradenských systémů na národní a regionální úrovni. Rezolucí byly členské země vyzvány, aby zhodnotily poskytování poradenství na národní úrovni v sektorech vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnání na základě závěrů zhodnocení uskutečněných Evropskou komisí, OECD a Světovou bankou.
Implementace rezoluce celoživotního poradenství byla předmětem diskuse také na konferenci „Politiky a systémy celoživotního poradenství: budování odrazového můstku“, která se konala v rámci finského předsednictví EU v listopadu 2006 v Jyväskyle . Zprávy národních delegací ukázaly, že v členských zemích bylo zaznamenáno zlepšení dostupnosti poradenství a kvality poradenských systémů. Nicméně existuje řada cílů, které ještě zbývá realizovat. Vznik společnosti založené na znalostech vyžaduje v poradenství změnu paradigmatu s ohledem na strategii celoživotního učení a volá po posílení role, kvality a koordinace služeb kariérového poradenství, zaměřeného na podporu učení bez ohledu na věk a prostředí.

V současné době žádná z evropských zemí nevybudovala plně rozvinutý systém celoživotního poradenství.
Hlavním účelem tohoto materiálu je, aby poskytl přehled základních pojmů, souvisejících s platformou celoživotního poradenství včetně popisu systémových předpokladů pro jeho rozvoj a popisu hodnotících kriterií vzhledem k současnému stavu poskytování poradenských služeb na evropské a na národní úrovni. Materiál byl v r. 2009 předložen pro informaci poradě vedení MŠMT.

 

Dokument ke stažení zde (PDF formát)