Tento web není aktualizován od roku 2012

Analýzy

ANALÝZA PORADENSKÝCH SLUŽEB A VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ A ŽÁKŮ S PAS

Zpracovala: PaedDr. Hana Šmejkalová

současné době u nás není přesnější údaj o počtu osob s poruchami autistického spektra
(dále PAS) k dispozici, dosud není prováděna systematická evidence. Prevalence bývá
udávána v závislosti na posuzovacích kritériích v rozmezí 2-20/10000, moderní
epidemiologické studie se ale spíše přiklánějí k počtu 15-20 případů autismu na 10000
narozených dětí s méně výraznou převahou mužů. V říjnu letošního roku na IX.
mezinárodním kongresu Autismus-Europe v Catanii byl zveřejněn údaj epidemiologické
studie z Evropy, uvádějící až 60 dětí s poruchami autistického spektra z 10000. Vzrůstající
počet jedinců s diagnostikovanými poruchami autistického spektra si vyžaduje stálé
rozšiřování a zkvalitňování služeb nejen pro jedince samotné od jejich dětství až do
dospělosti, ale systematická podpora je nutná i pro rodiny, pedagogy a další zainteresované
subjekty.
Úkoly týkající se zajišťování fungujícího systému, podporujícího kvalitu poradenských služeb
a vzdělávání klientů s poruchami autistického spektra (dále PAS) začal IPPP ČR plnit již
v roce 2001 a tento úkol je stále aktuální.
V současné době u nás není přesnější údaj o počtu osob s poruchami autistického spektra (dále PAS) k dispozici, dosud není prováděna systematická evidence. Prevalence bývá udávána v závislosti na posuzovacích kritériích v rozmezí 2 – 20/10000, moderní epidemiologické studie se ale spíše přiklánějí k počtu 15–20 případů autismu na 10000 narozených dětí s méně výraznou převahou mužů. V říjnu letošního roku na IX. mezinárodním kongresu Autismus-Europe v Catanii byl zveřejněn údaj epidemiologické studie z Evropy, uvádějící až 60 dětí s poruchami autistického spektra z 10000. Vzrůstající počet jedinců s diagnostikovanými poruchami autistického spektra si vyžaduje stálé rozšiřování a zkvalitňování služeb nejen pro jedince samotné od jejich dětství až do dospělosti, ale systematická podpora je nutná i pro rodiny, pedagogy a další zainteresované subjekty. Úkoly týkající se zajišťování fungujícího systému, podporujícího kvalitu poradenských služeb a vzdělávání klientů s poruchami autistického spektra (dále PAS), začal IPPP ČR plnit již v roce 2001, a tento úkol je stále aktuální.

 

Celý text studie k dispozici zde (PDF formát)

 


ANALÝZA KULTURNÍHO MINIMA PRO INTEGRACI CIZINCŮ  

Zpracoval: Mgr. Jasmin Muhič

Úvodem

Tento materiál vznikl na základě výzkumných, vzdělávacích a poradenských činností IPPP ČR v oblasti interkulturního vzdělávání a poradenství, realizovaných v letech 2002-2008. Jedná se zejména o resortní projekty MŠMT realizované pod názvy: Kvalitativní analýza rodinných systémů různých etnik žijících na území ČR, Metodika podpory bilingvních a bikulturních žáků, Ověření diagnostického nástroje CCAI pro oblast interkulturní výchovy a poradenství a o projekt ESF Střediska integrace menšin. Ústředním tématem materiálů je otázka minimálních kulturních podmínek, nutných pro úspěšnou integraci žáků/cizinců do českého vzdělávacího prostředí a do společnosti.

V současné době se Česká republika stává cílovou zemí pro významnou skupinu potenciálních imigrantů. Vzhledem k demografickému, ekonomickému a politickému vývoji lze předpokládat, že tento jev v bezprostřední budoucnosti ještě zesílí. Problém sociální, kulturní a politické integrace imigrantů u nás prozatím nenabyl takových rozměrů jako ve státech Západní Evropy. Ve většině států EU je problém integrace přistěhovalců prvořadou politickou a sociální otázkou. Postkomunistickým zemím jako je ČR mohou posloužit nejen pozitivní, ale i negativní zkušenosti těchto států, a to proto, že jasně ukazují kam až se tento problém může vyvinout pokud se zanedbá sociální, kulturní a politická integrace přistěhovalců. V průběhu několika posledních desetiletí byla přítomnost imigrantů ve státech Západní Evropy často chápána pouze jako ekonomický jev, nikoliv i jako jev sociální, kulturní a politický. Fenomén ilegálních imigrantů v Evropě prokazuje hlavní nedostatky takového postoje společnosti.

Málokterá ze západních vlád vytvořila správný politický rámec pro řešení tohoto problému. Stále silnější xenofobní nálady jsou do jisté míry následkem dlouhotrvající státní politiky zaměřené na ekonomickou exploataci, bez jasné sociální vize o způsobech zapojování cizinců do společnosti.

Téměř všechny státy, které nyní čelí dramatickým sociálním změnám a narůstajícímu počtu cizinců, mají monokulturní charakter, stejně jako i ČR. Jsou to tzv. „nation-building states“. V době vzniku novodobých národních států v Evropě, ve fázi kdy byl dokončen proces kulturní konsolidace národů, byly etnické menšiny buďto asimilovány anebo integrovány v prostoru tzv. societární kultury. Neetnicky definované pojetí pojmu národa a očekávání od imigrantů, ve smyslu minimálního kulturního a politického konsensu, vytváří podmínky pro budování multikulturní společnosti dokonce i tehdy, když je politika státu v podstatě asimilační. V některých zemích EU dochází v posledních letech v kontextu integrace k implementaci v podstatě represivních kulturních opatření vůči cílové skupině imigrantů. Jedná se zejména o institucionální potlačování používání původního jazyka a o zavádění integračních podmínek, založených na etnických a kulturních reáliích majoritní společnosti.

Materiál se distancuje od takových přístupů a nabízí funkcionalistické pojetí kulturně-integračního minima zakotveného ve dvou pilířích: v jazyce a ve funkcionalistickému pojetí kulturních hodnot ve vzdělávání.

Materiál byl v r. 2008 předložen pro informaci Poradě vedení MŠMT.

Obsah:

1. Úvod – pojmový rámec

2. Postavení žáků z řad imigrantů

3. Interkulturní pedagogika

3.1. Modely zacházení s odlišností ve školním prostředí

3.2. Historické formy a strategie zvládání kulturní odlišnosti v edukačním prostředí

3.3. Odlišnost kulturní a etnická v kontextu integrace

3.4. Optimalizace edukačního procesu pro účel integrace

4. Závěry z výzkumu Kvalitativní analýza rodinných systémů různých etnik, žijících v ČR

4.1. Názory pedagogických pracovníků na multikulturalitu

4.2. Postavení žáků nečeského původu v české škole

4.3. Identita

4.4 Kontakt poradce-klient; subjektivní model interpretace

4.5. Systémová rovina

4.6. Vliv okolí a identita

4.7. Individualistická kultura a kultura kolektivistická

5. Funkcionalistické pojetí kulturního minima

 

Celý článek k dispozici zde (PDF formát)

 

Přílohy:

Příloha k materiálu analýza kulturního minima pro integraci cizinců (PDF formát)

ANALÝZA MINIMÁLNÍCH PREVENTIVNÍCH PROGRAMŮ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

Analýza minimálních preventivních programů je k dispozici ke stažení zde  ( PDF formát, 773 kB)