Tento web není aktualizován od roku 2012

BALÓN ANEB ,,UŽ V TOM LÍTÁM"

Mgr. Dáša Kamarádová, PhDr. Katka Pešková

Prezentace sebepoznávací a sebezkušenostní skupiny pro dospívající

Jednou z příčin, pro kterou rodiče kontaktují naši PPP jsou výchovné obtíže dětí ve škole, popř. v rodině. Značnou  část této klientely představují rodiny s dospívajícími dětmi. Naší snahou je, kromě posilování výchovných kompetencí rodičů, zapojit do spolupráce také samotné dospívající. V praxi jsme si ověřili, že dospívajícím často chybí možnost mluvit o svých obtížích ve vrstevnické skupině, dozvědět se jejich názory a mít zpětnou vazbu, o kterou jsou  v tomto období schopni více se opřít než o názory dospělých. Našim záměrem tedy bylo vytvořit bezpečný prostor pro skupinu dětí s obdobnými obtížemi, ve kterém si budou moci prožít, uvědomit a prodiskutovat témata pro ně zajímavá, aktuální. Hlavním regulačním faktorem je zde skupinová dynamika ve vrstevnické skupině, podporovaná snahou lektorů a jejich vedením k pozitivní zpětné vazbě, k hledání nových způsobů řešení konfliktních situací.

(prezentace k dispozici zde (PDF formát))

(celý text k dispozici zde (PDF formát))

ARTEFILETIKA PŘI PRÁCI SE SKUPINOU DĚTÍ 2. STUPNĚ ZŚ S RIZIZKOVÝM CHOVÁNÍM

PhDr. Leona Běhounková

Příspěvek představuje artefiletickou metodu, která je využitelná při screeningu, prevenci a intervenci jedinců s rizikovým chováním. Artefiletika umožňuje nácvik žádoucího sociálního chování, pozitivně rozvíjí dynamiku skupiny i psychosociální potenciál jednotlivých žáků/klientů. Žák s problémy v chování a jeho rodina vyžadují kontinuální podporu ze strany pedagogických i poradenských pracovníků. Jedná se o úkol náročný a dlouhodobý. Článek popisuje praktickou zkušenost s vedením artefiletiky se žáky s rizikovým chováním na 2. stupni ZŠ. Danou zkušenost považujeme za snadno aplikovatelnou do poradenské praxe.

Klíčová slova: artefiletika, arteterapie, výtvarná výchova, screening, prevence, intervence, poradenství, psychosociální rozvoj žáků, rizikové chování.

(celý text zde (PDF formát))

EFEKTIVITA DĚTSKÝCH PSYCHOTERAPEUTICKÝCH SKUPIN V PPP PRAHA 6

Sumativní a formativní evaluace kvalitativního charakteru

PhDr. Mgr. Veronika Pavlas Martanová, únor 2011

(celý text zde (PDF formát))

Tento oddíl zahrnuje formativní a sumativní složku evaluace terapeutického působení v našem modelu a přistupuje k ní z pohledu převážně kvalitativní metodologie. Pro kvalitativní analýzu byla použita data z prvostupňových skupin za roky 2008/2009 a 2009/2010 (N=21 (12+9)). Do některých kapitol byly pro dosycení dat zahrnuty též záznamy ze skupin prvního stupně z roku 2010/2011. Data z fungování skupin druhého stupně nejsou primárně předmětem kvalitativní analýzy, ale v některých momentech jsou použita pro celkové dokreslení obrazu problematiky (například pro možnost srovnání).

Pro analýzu posloužily zejména tyto zdroje: písemné i ústní zakázky dětí, zakázky rodičů, zápisy z průběhu skupin, závěrečná evaluace rodiči, evaluace dětmi, dotazníky pro rodiče, dotazníky pro učitele, rozhovory s rodiči v polovině školního roku 2009/2010 (5 rozhovorů) a na konci téhož školního roku (8 rozhovorů). Pro dosycení dat byly použity též rozhovory s rodiči prvostupňové skupiny v pololetí školního roku 2010/2011 (7 rozhovorů). K analýze byly dále využity rozhovory a s terapeuty a zápisy ze supervize. Popisované kategorie se tedy týkají dětí z prvního stupně a jejich rodičů, kteří společně absolvovali rok v terapeutické skupině multisystémového modelu v PPP na Praze 6, sběr dat zahrnuje dva roky, tedy dvě po sobě následující skupiny. V této převážně kvalitativní části bychom si rádi zodpověděli následující otázky. Některé se postupně vynořily v průběhu vedení skupin a cíleně jsme se na ně v rozhovorech vyptávali, jiné okruhy se ukázaly jako významné při samotné analýze a kódování rozhovorů. Bylo tedy využito jak metody selektivního, tak otevřeného kódování. Každé z otázek je v rámci tohoto textu věnována samostatná kapitola.

Kdo jsou děti v naší skupině z pohledu spisové dokumentace?

Jaké děti se k nám dostávají, jaké jsou jejich diagnózy a jaká je jejich standardní trajektorie v poradenském procesu?

S jakou zakázkou přicházejí děti do skupiny, mají vůbec nějakou? S jakou zakázkou posílají učitelé dítě do skupiny, co jim nejvíce vadí a co si přejí, aby se změnilo?

S jakým záměrem přicházejí do skupiny rodiče?

Co očekávají, co by potřebovali pro sebe a své dítě?

Jaké jsou zisky jednotlivých zúčastněných při ukončování skupin?

Jakou změnu/posun pociťují rodiče a jejich děti a pociťují vůbec nějakou? (Míru změny pociťovanou učiteli popisuje převážně kvantitativní šetření.)

Jsou nějaké zajímavé okolnosti nebo jevy, které se v průběhu analýzy ukážou jako významné pro celý terapeutický proces?

Existuje určitá klientská typologie na základě nejvýznamnější příčiny jejich obtíží? A dají se pro určitý typ nalézt nějaká další specifika a doporučení?