Tento web není aktualizován od roku 2012

Koncepce

KONCEPCE PÉČE O MIMOŘÁDNĚ NADANÉ DĚTI A ŽÁKY PRO OBDOBÍ LET 2009-2013

Zpracovaly: PhDr. Jana Zapletalová a PhDr. Světlana Durmeková

Úvod

V roce 2004 byla MŠMT schválena Koncepce péče o nadané žáky ve školských poradenských zařízeních pro období 2004 – 2008, jejímž cílem bylo vytvořit systém péče o nadané žáky ve školských poradenských zařízeních s podporou integračního vzdělávacího modelu. Nová Koncepce péče o mimořádně nadané děti a žáky pro období let 2009-2013 rovněž vychází ze zásad inkluzivního vzdělávání a současně respektuje některá specifika pro práci s nadanými žáky, která vyžadují vysokou míru kreativity a didaktických schopností pedagogů.

V různých zemích světa jsou řešeny otázky koncepce péče o nadané děti a žáky různě. Všechny země řeší problematiku včasné identifikace nadání, v některých zemích se přistupuje k vytváření integračních modelů péče o žáky s nadáním (např. Finsko, Japonsko, Velká Británie, Německo, Švýcarsko atd.), v jiných jsou vytvářeny speciální školy pro nadané (např. USA, Slovensko, Izrael). Česká republika se přiklání k integračnímu modelu a současně umožňuje akceleraci ve vzdělávání (předčasný nástup do školy, přeskakování ročníků) i vznik speciálních skupin v rámci školy, které umožňují postupovat ve výuce rychleji s prvky obohacování učiva a spolupráce s dalšími stupni vzdělávání. Mezinárodní srovnávací studie zaměřené na vytváření koncepcí vzdělávacích a podpůrných programů pro nadané žáky doporučují zejména:

· Respektovat při vytváření vzdělávacích programů a systémů péče o nadané široké spektrum druhů nadání

· Zahrnovat do procesu identifikace nadaných více kritérií než pouze psychologické faktory, které se orientují na identifikaci prostřednictvím     standardizovaných testů

· Vytvářet výukové standardy s ohledem na vysoké intelektové požadavky a moderní učební přístupy s podporou poradenských systémů

· Při vytváření výukových standardů respektovat princip flexibility a přístupnosti

· Vytvořit způsoby hodnocení efektivity vytvořených vzdělávacích programů

Nová koncepce se zabývá dalšími opatřeními, které je ještě třeba pro zajištění vzdělávacích potřeb nadaných a přiměřeného rozvoje jejich osobnosti realizovat. Zejména je potřebné rozšířit stávající systém identifikace nadaných o jejich cílené vyhledávání učiteli škol, zajistit učitelům v oblasti péče o nadané dostatečné vzdělávání (pregraduální i postgraduální); zajistit dostatek didaktických postupů a materiálů pro vlastní vzdělávání nadaných žáků ve školách, popř. i mimo školu.

Péče o mimořádně nadané žáky je součástí vzdělávání v běžných školách všech typů, je založena na modelu integrace těchto žáků, kdy podmínky pro realizaci vzdělávání jsou vymezeny v Rámcovém vzdělávacím programu (dále jen RVP) pro předškolní vzdělávání, v RVP pro základní vzdělávání, v RVP pro gymnázia a v RVP pro obory středního odborného vzdělávání, dále v zákoně č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a v Informaci ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení §17 zákona č. 561/2004 Sb., a třetí části vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných (Věstník MŠMT, sešit 12/2006).

Podpora nadaných žáků ve vzdělávání si vyžaduje spolupráci všech školských subjektů státních I nestátních neziskových organizací (dále jen NNO), resp. maximálně možné propojení stávajících aktivit těchto subjektů do funkčního systému.

V první části stručně shrnujeme plnění úkolů stanovených v Koncepci péče o nadané žáky ve školských poradenských zařízeních pro období 2004 – 2008 včetně popisu současného stavu péče o nadané ve školách a školských poradenských zařízeních.

Ve druhé části uvádíme stávající systém pedagogicko-psychologické podpory vzdělávání nadaných a poradenské péče o nadané ve školách a školských poradenských zařízeních a prioritní oblasti péče o nadané děti a žáky na vzdělávacích úrovních 0 - 3 dle ISCED (International Standard Classification of Education).

Ve třetí části vymezujeme hlavní cíle nové koncepce.

Čtvrtá část je věnována podpůrným mechanismům k zajištění funkčnosti navrženého systému péče o nadané a navrhovaným opatřením.

Dokument ke stažení zde (PDF formát)

PORADENSKÉ SLUŽBY, VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ A ŽÁKŮ S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA

Zpracovala: PaedDr. Hana Šmejkalová a kol.

OBSAH
1. Zdůvodnění potřeby zajištění systému péče o děti a žáky s poruchami autistického spektra v oblasti poradenství, výchovy a vzdělávání
2. Obsah, cíl a úkoly projektu k zajištění systému poradenských služeb
3. Realizace aktivit v rámci projektu

3.1 Zajištění systému poradenských služeb pro klienty s poruchami autistického spektra
3.2 Analýza systému poradenských služeb pro klienty s poruchami autistického spektra
3.3 Aktuální adresář zařízení a institucí
3.4 Realizace vzdělávacích programů v IPPP ČR
3.5 Metodické, didaktické, diagnostické materiály a pomůcky
3.6 Podpora komplexnosti služeb - meziresortní spolupráce (PhDr. Marta Teplá)
3.7 Legislativní úpravy v oblasti poradenských služeb, výchovy a vzdělávání žáků s poruchami autistického spektra
3.8 Odborné činnosti krajského koordinátora
3.9 Celostátní seminář

4. Současná situace v poskytování poradenských služeb, ve výchově a vzdělávání žáků s poruchami autistického spektra

4.1 Počty klientů s poruchami autistického spektra v péči SPC s krajským koordinátorem

4.1.1 Počty klientů s poruchami autistického spektra v SPC s koordinátorem dle věku v roce 2006

4.2 Vzdělávání ve speciálních třídách pro žáky s poruchami autistického spektra v ČR

4.2.1 Speciální třídy pro žáky s poruchami autistického spektra v ČR podle typu a stupně školy v roce 2006

4.3 Integrované vzdělávání žáků s poruchami autistického spektra

4.3.1 Počet integrovaných žáků s poruchami autistického spektra v jednotlivých krajích podle typu a stupně škol
4.3.2 Zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb integrovaných žáků s poruchami autistického spektra

4.4. Jiné formy vzdělávání žáků s poruchami autistického spektra
4.5 Vzdělávání žáků s poruchami autistického spektra s podporou asistenta pedagoga
4.6 Zajištění služeb krajských koordinátorů
4.7 Poznámky k poskytování služeb krajskými koordinátory

5. Školská legislativa k podpoře žáků s poruchami autistického spektra (PhDr. Marta Teplá)

5.1 Proč legislativní změny?
5.2 Evropská unie
5.3 Stručná bilance i koncepce
5.4. Legislativa
5.5 Asistence

6. Shrnutí, doporučení a náměty pro následné aktivity v oblasti poradenské péče a podpory klientů s poruchami autistického spektra
7. Současná situace v poskytování poradenských služeb, ve výchově a vzdělávání žáků s poruchami autistického spektra v krajích ČR

7.1 Kraj PRAHA
7.2 Kraj STŘEDOČESKÝ
7.3 Kraj JIHOČESKÝ
7.4 Kraj PLZEŇSKÝ
7.5 Kraj KARLOVARSKÝ
7.5 Kraj KARLOVARSKÝ
7.6 Kraj ÚSTECKÝ
7.7 Kraj LIBERECKÝ
7.8 Kraj KRÁLOVÉHRADECKÝ
7.9 Kraj PARDUBICKÝ
7.10 Kraj VYSOČINA
7.11 Kraj JIHOMORAVSKÝ
7.12 Kraj OLOMOUCKÝ
7.13 Kraj MORAVSKOSLEZSKÝ
7.14 Kraj ZLÍNSKÝ

Přílohy

Příloha 1
Příloha 2

 

Dokument (kompletní) PORADENSKÉ SLUŽBY PRO AUTISTY ke stažení zde (PDF formát)

PLÁN ČINNOSTI V OBLASTI CELOŽIVOTNÍHO PORADENSTVÍ

 

 

Úvod


Materiál byl předložen k projednání Poradě vedení MŠMT koncem roku 2008 na základě úkolu k realizaci aktivit v oblasti celoživotního poradenství dle usnesení této porady k materiálu Rozvoj systému celoživotního poradenství v školských poradenských zařízeních a nastavení modelů spolupráce a návaznosti služeb s organizacemi z jiných poradenských oblastí.

Součásti materiálu je nejen plán realizace aktivit souvisejících s výše zmíněným materiálem, ale také aktivit spojených s rozvojem celoživotního poradenství dle Implementace Strategie celoživotního učení (CŽU), materiálu zpracovaného Odborem dalšího vzdělávání MŠMT.
 

V předkládaném materiálu je uveden výčet plánovaných záměrů a opatření, které jsou v gesci Odboru dalšího vzdělávání a  souvisejí s rozvojem informačního a poradenského systému pro uživatele dalšího vzdělávání.

 

I. Implementace aktivit v oblasti celoživotního poradenství
 

Primárním úkolem v oblasti celoživotního poradenství v nadcházejícím období bude implementace aktivit definovaných v usnesení porady vedení MŠMT k materiálu č.j.: 17957/2008-6/IPPP Rozvoj systému celoživotního poradenství v školských poradenských zařízeních a nastavení modelů spolupráce a návaznosti služeb s organizacemi z jiných poradenských oblastí.

 

Na poradě vedení ministrovi bylo doporučeno, aby uložil:

 

1. Náměstkům ministra pro skupiny II a VI, aby podpořili aktivity Národního poradenského fóra zaměřené na zajištění meziresortní koordinace a koordinace napříč sektory v oblasti celoživotního poradenství. Tyto činnosti jsou zajišťovány v součinnosti přímo řízených organizací  MŠMT : IPPP ČR, Domu zahraničních služeb (středisko Euroguidance) a NÚOV. Zajištěním koordinace této činnosti se pověřují náměstci ministra pro skupiny II a VI.

2. Ředitelka IPPP ČR zajistí koordinaci Národního poradenského fóra a  průběžnou informovanost o  jeho aktivitách.

 

Implementace uvedených aktivit bude zajištěna v součinnosti organizací resortu MŠMT a MPSV v rámci Evropské sítě pro rozvoj politik v oblasti celoživotního poradenství (ELGPN), v rámci Národního poradenského fóra (NPF) a v rámci kmenových činností NUOV, IPPP ČR, střediska Euroguidance a MPSV.

 

Na posledním setkání NPF, 6. 11. 2008 byli pracovníci NUOV (Marek Velas) a střediska Euroguidance (Monika Mrňávková a Silvie Pýchová) požádáni, aby definovali stanovisko vlastních organizací ke konkrétním formám koordinace činností v oblasti celoživotního poradenství v resortu MŠMT.  Zástupci NUOV, Euroguidance a IPPP ČR se shodli, že  roli koordinační struktury bude plnit NPF. Frekvence setkávání NPF je čtvrtletní. Příští setkání NPF se bude konat 5. 2. 2009 v IPPP ČR.

 
Meziresortní koordinace zahrnuje zejména spolupráci MPSV a MŠMT. Zodpovědnou osobou za MPSV je pan Jaroslav Maroušek ze Sekce politiky zaměstnanosti a trhu práce. MPSV bylo zapojeno v roli konzultanta do realizace úpravy Standardu studia pro výchovné poradce podle § 8 vyhlášky č. 317/2005 Sb. v souladu s usnesením porady vedení MŠMT k materiálu Č.j.: 10405/2008-6/IPPP Vzdělávání výchovných poradců poskytujících poradenské služby žákům se zdravotním postižením. Termín realizace: konec roku 2008.

Příslušná sekce MPSV bude rovněž zapojena do realizace aktivit ELGPN v roce 2009 na základě nominace NM skupiny VI. Termín realizace: 2009-2010.

 

Cílem Evropské sítě pro rozvoj politik v oblasti celoživotního poradenství je asistovat členským zemím a Evropské komisi při podpoře evropské spolupráce v oblasti celoživotního poradenství jak ve sféře vzdělávání, tak i ve sféře zaměstnanosti. Účelem je podporovat spolupráci v celoživotním poradenství na úrovni členských zemí, vytvářet návrhy odpovídajících struktur a podporovat mechanismy pro implementaci priorit prohlášených v Usnesení Rady ministrů k lepší integraci celoživotního poradenství do strategií celoživotního učení. Těmito prioritami jsou:
• podpora celoživotního osvojování dovedností kariérového managementu,
• usnadnění přístupu občanů k poradenským službám,
• rozvoj zajištění kvality v poskytování poradenských služeb,
• podpora kooperace a koordinace národních, regionálních a lokálních subjektů.

 
Aktivity ELGPN související s implementaci priorit z Usnesení Rady ministrů v letech 2009-2010 budou realizovány formou transverzálního projektu z programu celoživotního učení. Proběhnou 4 setkání řídící skupiny ELGPN, paralelně poběží 4 pracovní skupiny (work packages):
Dovednosti kariérního managementu (career management skills). Pracovní skupinu bude koordinovat ČR; proběhnou celkem 3 setkání: květen 2009 v Litvě (téma rozvoj dovedností kariérního managementu v rámci počátečního vzdělávání, včetně poradenských služeb pro žáky); říjen 2009 v ČR (rozvoj dovedností kariérního managementu mimo kurikulární vzdělávání s důrazem na specifické cílové skupiny; zdůrazněna bude otázka krátkodobých vs. dlouhodobých cílů v poradenství), v únoru 2010 na Slovensku proběhne závěrečné setkání skupiny.
Přístup ke službám CŽP (access); pracovní skupina se bude zabývat následujícími otázkami: jaké typy poradenských zařízení existují, kdo jsou poskytovatelé služeb, cílové skupiny, v jakých resortech, nakolik mají občané přístup k poradenským službám. Řešena bude také otázka odborných kompetencí por. pracovníků (v ČR a SR je zakotveno v rámci psychologických oborů, např. v Dánsku je to v oblasti pedagogické) – zda existuje potřeba univerzálního profesního oboru kariérového poradenství nebo zda jít cestou specifických poradenských služeb (např. psychologické, popř. pro další vzdělávání – viz průvodce v projektu UNIV). Skupinu budou koordinovat společně Francie s Islandem; setkání proběhnou ve Velké Británii, ve Francii a na Islandu; tématem setkání ve Velké Británii bude užívání informačních technologii v poradenství. Tématem setkání ve Francii bude poradenství v kontextu uznávání výsledků dalšího vzdělávání.

Kooperace a koordinace v poradenské praxi: resortní rozdělení odpovědnosti za poradenství – zajištění koordinačních mechanismů, především na úrovni praxe. Koordinují Rakousko a Německo, setkání ve Slovinsku, Maďarsku a na Kypru.
Zajištění kvality, praxe a rozvoj politiky založené na empirických údajích (evidence-based policy); hlavním tématem je otázka empirických údajů v  procesu rozhodování – zajištění kontaktu s realitou a zpětné vazby z poradenské praxe. Koordinují Dánsko a Finsko, setkání v Německu, Finsku a Estonsku.
Aktivity ČR v síti ELGPN koordinuje IPPP ČR za účasti MPSV, střediska Euroguidance a ostatních organizací, zapojených do aktivit NPF. Termín realizace: 2009-2010.

 

Národní poradenské fórum v současnosti působí jako neformální konzultativní uskupení subjektů celoživotního poradenství v ČR. Práce na vytvoření návrhu formální organizační struktury Národního poradenského fóra jako meziresortní koordinační složky pro oblast celoživotního poradenství byly zahájeny 6. 11. 2008 na základě dohody členů NPF.
Technický postup zpracování návrhu je následující:
každá členská organizace NPF zpracuje své návrhy na zajištění fungování NPF do připraveného a zaslaného dotazníku (dotazník zpracoval Tomáš Langer, SVŠ JAK – termín odevzdání dotazníků byl 24. 11. 2008). Na základě těchto dotazníků IPPP ČR zpracuje návrh organizační struktury a funkce NPF a následně předloží statutárním zástupcům členských organizací ke schválení.  Členské organizace NPF vyjádří své stanovisko k následujícím oblastem:
• Základní účel a cíle NPF,
• roly a mandát NPF,
• organizační strukturu NPF,
• podmínky členství v NPF,
• organizační formu NPF,
• způsob financování.

Na zpracování návrhu organizační struktury se budou podílet: IPPP ČR a Středisko podpory poradenských služeb při Národním vzdělávacím fondu. Termín realizace: 30. 4. 2009.

 
II. Specifické činnosti v oblasti rozvoje celoživotního poradenství
 

Výčet plánovaných aktivit vychází ze závěrů a doporučení definovaných v materiálu Rozvoj systému celoživotního poradenství v školských poradenských zařízeních a nastavení modelů spolupráce a návaznosti služeb s organizacemi z jiných poradenských oblastí. Přesně znění doporučení je v textu uvedeno kurzivou.

  

1. Z uvedených skutečností je patrné, že by bylo žádoucí v České republice zajistit koordinační článek na úrovni MŠMT, který by měl na starosti problematiku celoživotního poradenství a koordinoval činnosti související s poradenstvím přímo řízených institucí MŠMT jako je IPPP ČR (síť ELGPN), Dům zahraničních služeb (Centrum Euroguidance) a NÚOV (Centrum kariérového poradenství). V současné době patří tyto instituce pod odlišné skupiny Ministerstva školství a jejich činnost není koordinována, přestože náplní jejich činnosti je mimo jiné i implementace politiky celoživotního poradenství.  V těchto přímo řízených organizacích vznikají materiály související s poradenstvím, které jsou předmětem vnitřního připomínkového řízení v rámci jednotlivých skupin MŠMT. Vzhledem k tomu, že každá ze zmíněných přímo řízených organizací spadá pod jinou skupinu, nemají navzájem přístup k připomínkování těchto materiálů.  Společná koordinace aktivit v rámci IPPP, DZS a NÚOVu prostřednictvím koordinačního článku Ministerstva by mohla postupně vyústit ve vznik společných strategií souvisejících s rozvojem systému celoživotního poradenství v ČR. Jako nevyhnutelné se také jeví zajištění spolupráce tohoto koordinačního článku MŠMT s odpovídajícími odbory MPSV.

 

Koordinace aktivit v oblasti celoživotního poradenství v resortu MŠMT a zajištění meziresortní koordinace bude zajišťována v rámci NPF. Termín: průběžně.

2. Dovednosti kariérního managementu: existuje málo údajů o strategiích, které jsou v Evropě používány na podporu dovedností nezbytných pro autonomní řízení vlastní kariérní cesty. Kromě toho je nutné dovednosti uživatelů doplnit kompetencemi odborníků v poradenství k propagaci kariérního managementu mezi skupinami občanů. Je také potřeba zajistit informovanost občanů o nabídce a potenciálu stávajících služeb.

Pracovní skupina sítě ELGPN, koordinovaná českými členy sítě, zpracuje přehled evropských koncepcí dovedností kariérního managementu. Na národní úrovní bude vytvořena analýza metodik a přístupů k rozvoji dovedností kariérního managementu v zemích EU a v ČR. Jedná se o soubor znalostí, dovedností a schopností nezbytných pro nezávislé řízení vlastní vzdělávací a profesní cesty. Cílem analýzy je prezentovat přístupy k rozvoji kariérního managementu v kontextu kutikulárního vzdělávání a kariérového poradenství. Realizátorem aktivity je IPPP ČR. Termín realizace: 20. 12. 2009.

 

3. Zlepšení přístupu k službám kariérního poradenství  zejména s ohledem na specifické, sociálně zranitelné skupiny potenciálních uživatelů služeb jako jsou příslušníci sociálně vyloučených minoritních komunit, imigranti, zdravotně postižené osoby a osoby bez dosažené úplné kvalifikace.

 

Zlepšení přístupu k poradenským službám bude obsahem činnosti další pracovní skupiny ELGPN. Výstupem z této aktivity bude návrh směrnic pro rozvoj systému služeb celoživotního poradenství na národní úrovni. Získané podklady budou mít potenciální význam pro nastavení příslušných opatření v ČR. Na rok 2009 se v tomto ohledu nepočítá s implementaci konkrétních opatření.

 

4. UNIV: Uznávání výsledků neformálního a informálního vzdělávání se v oblasti kariérního poradenství nedostává dostačující pozornosti. Komplexní dynamika kariérního rozvoje uživatelů systému UNIV vyžaduje zajištění kvalitních poradenských služeb s propojením pedagogické, informační a poradenské roviny.

 

Tato otázka je předmětem ESF projektů UNIV2 (systém); UNIV2 (kraje)a NSK2. Podpora uznávání výsledků dalšího vzdělávání jako nedílné součásti kariérního poradenství a jeho propojení s ostatními pedagogickými, informačními a dalšími nástroji kariérního poradenství je zahrnuto do cílů implementace národní strategie celoživotního učení. Realizátorem aktivit je MŠMT. Termín realizace: 2009-2015.

 

5. Integrace CŽP do národních strategií rozvoje CŽU a strategií zaměstnanosti. ELGPN plánuje zpracování komparativní analýzy všech národních strategií CŽU v Evropě za účelem zjištění rozsahu, který v těchto dokumentech zaujímá poradenství. Plánovaný výzkum rozliší, zda daná strategie CŽP je organicky integrována do strategie CŽU, nebo je pouze prvkem přidaným až poté, co již byla samotná strategie vytvořena. Analýza bude také zkoumat rozsah, ve kterém byl prvek strategie CŽP vytvořen jedním ministerstvem případně meziresortní spoluprací tak, aby byl předmětem sdíleného vlastnictví a sdílené odpovědnosti ve fázi implementace.

 

Integrace celoživotního poradenství do Strategie CŽU zahrnuje dle Implementačního plánu Strategie CŽU (materiál do PV č. j.: 20351/2008-20 ) následující cíle:


Rozvoj informačního a poradenského systému pro uživatele dalšího vzdělávání

 

Záměry:
• Propojit dosud oddělené databáze vzdělávacích příležitostí (veřejné i soukromé) do komplexního informačního systému poskytujícího ucelené informace o nabídce programů, kurzů a o jiných vzdělávacích možnostech, o vzdělavatelích, o kvalitě nabídky, o podmínkách účasti včetně práv a povinností vyplývajících z platných právních předpisů, o možnostech získání podpor apod.

 

• Zajistit kvalitu (věrohodnost) informací z oblasti dalšího vzdělávání a jejich pravidelnou aktualizaci, šířit tyto informace prostřednictvím různých médií tak, aby byly dostupné pro všechny cílové skupiny, zajistit uživatelsky pohodlný třídící systém informací dostupných na internetu.

 

Návrh opatření k uvedením záměrům:
• Prohloubit užitelnost vytvořeného informačně poradenského systému ve službách zaměstnanosti a rozvoj provázanosti těchto služeb se současnými informačně poradenskými systémy usnadňujícími orientaci na trhu práce. Aktivity budou realizované v rámci ESF projektů Koncept (OP VK), IPSYS2, ITP2. Termín realizace:  II. 2012.

 

• Zabezpečit udržitelnost informačně poradenského systému ve službách zaměstnanosti a jeho rozvoje, včetně aktualizace a optimalizace jeho zapojení do celoživotního poradenství.  Aktivity budou realizované v rámci ESF projektů Koncept (OP VK), IPSYS2, ITP2. Termín realizace: II. 2012, průběžně.

 

• Zajistit podporu užívání portálu obsahujícího databáze vzdělávacích příležitostí cílovými skupinami. Aktivity budou realizované v rámci ESF projektů Koncept (OP VK), IPSYS2, ITP2. Termín realizace: II. 2012.

  

Další záměry:

 

• Zajistit zvyšování kvality poradenských služeb pro uživatele dalšího vzdělávání zlepšením metodiky práce s dospělými klienty a zpracováním metodik práce se specifickými skupinami klientů, proškolit pracovníky poradenských a informačních služeb v nových metodách a individualizovaných přístupech;

 

• Rozšířením kapacit poradenských služeb pro uživatele dalšího vzdělávání a provázáním jejich jednotlivých složek zajistit komplexnost poradenských služeb a jejich dostupnost pro všechny zájemce ve všech fázích jejich studijního i pracovního života.

 

Předpokládaná opatření:

 

• Zajistit analýzu současné situace na poli poradenství v oblasti dalšího vzdělávání jakožto základního kamene pro další rozvoj celoživotního poradenství. Aktivity budou realizované v rámci ESF projektu Koncept. Termín realizace: IV. 2009.

 

• Aplikovat návrh poradenského systému v rámci poradenství ke vzdělávání a pracovnímu uplatnění, realizovanému ve službách zaměstnanosti a jeho provázání s dalšími poradenskými systémy. Aktivity budou realizované v rámci ESF projektů OP LZZ v gesci MPSV (zejm. IPSYS2). Termín realizace: III. 2009 – II. 2015.

 

• Rozšiřovat síť poradenských institucí a pracovníků působících v oblasti dalšího vzdělávání a pracovního uplatnění a systematické zvyšování jejich profesní úrovně. Realizátorem budou MPSV a MŠMT. Aktivity budou realizované v rámci ESF projektů OP LZZ (zejm. IPSYS2), GG OPVK 3.2. Termín realizace: I. 2009 – II. 2015.

 

6. Potřebu monitorovat přípravu pracovníků v kariérním poradenství, shromažďovat informace o kurzech, které jsou nabízeny v Evropě, a poučit se z nejlepší praxe.

 

IPPP ČR zpracuje analýzu odborných kompetencí a profesních kvalifikací v oblasti kariérového poradenství v EU a v ČR. Analýza souboru oborových kompetencí v oblasti kariérového poradenství (v kontextu Národní soustavy kvalifikací a European Qualification Framework) a konvergentních a alternativních cest k získání profesní kvalifikace v evropských zemích a v ČR bude využita jako podklad pro další koncepční rozvoj systému získávání profesních kvalifikací v oblasti celoživotního poradenství. Termín realizace: červenec 2009.

 

KONCEPCE INTERKULTURNÍHO PORADENSTVÍ

  

Obsah:

1. Pojem IKP a jeho role v·integraci žáků z·řad cizinců a etnických minorit

2. Cíle a struktura koncepce IKP

3. Současná opatření zaměřená k integraci cizinců a romských žáků

 3.1. Současná opatření zaměřená k integraci cizinců

 3.2. Současná opatření zaměřená k integraci romských žáků

 3.2.1. Asistent pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním

 3.2.2. Přípravné třídy

3.2.3. Dotační programy

4. Interkulturní poradenství v·systému pedagogicko-psychologického poradenství

4.1. Pedagogicko-psychologické poradny

4.2. Střediska integrace menšin

4.3. Rizika realizace IKP ve školství

5. Cílové skupiny IKP

6. Základní otázky poradenské činnosti s·žáky z·řad cizinců a etnických minorit

6. 1. Problém jazykové vybavenosti klientů

6.2. Rozšíření kompetencí poradenských pracovníků

6.3. Mobilita

6.4. Uplatnění neformálně a informálně získaných dovedností a znalostí

6.5. Kulturně podmíněné chápání světa práce

6.6. Kulturně podmíněné chápání sociálních rolí a strukturování poradenské interakce

6.7. Rozhodování o volbě vzdělávací cesty a povolání

6.8. Informování klientů

6.9. Informovaný souhlas klienta

6.10. Problématika diagnostických nástrojů a postupů využívaných v·poradenské praxi

6.11. Posouzení školní zralosti

6.12. Komplexnost poradenských služeb pro cizince – zaměření na rodinu

6.13. Postaveni pedagoga/poradce vůči klientovi a jeho rodině

6.14. Primární potřeby systému poradenské péče o klienty z·řad cizinců a etnických minorit

6.14.1. Další odborné vzdělávání poradenských pracovníků

6.14.2. Vytvoření partnerské sítě v·rámci péče o klienty/cizince

6.15. Role jednotlivých subjektů

6.15.1. Úloha školy

6.15.1.1. Přístup založený na kulturním přínosu

6.15.1.2. Aditivní přístup

6.15.1.3. Transformační přístup

6.15.1.4. Přístup sociální akce

6.15.2. Úloha pedagogicko-psychologické poradny

6.15.2.1. Vztah vůči klientovi a jeho rodině

6.15.2.2. Odborná příprava pracovníků PPP

6.15.2.3. Spolupráce se školou

6.15.2.4. Informační a partnerská síť

7. Interkulturní kompetence v·poradenství

8. Zajištění kvality v·IKP

9. Doporučení k·zabezpečení realizace koncepce IKP

 

 
  

 

Dokument ke stažení zde (PDF formát)

 

 

 

ROZVOJ SYSTÉMU CELOŽIVOTNÍHO PORADENSTVÍ VE ŠKOLSKÝCH PORADENSKÝCH ZAŘÍZENÍCH A NASTAVENÍ MODELŮ SPOLUPRÁCE A NÁVAZNOSTI SLUŽEB S ORGANIZACEMI Z JINÝCH PORADENSKÝCH OBLASTÍ

Obsah:

1. Cíle a principy celoživotního poradenství

2. Společné výchozí body systémů zajištění kvality poskytování poradenství v Evropě

3. Klíčové charakteristiky modelových systémů celoživotního poradenství pro evropské země

4. Členství ČR v Evropské síti politiky celoživotního poradenství

5. Národní poradenské fórum

6. Priority rozvoje systému CŽP

 7. Integrace poradenských služeb v ČR – pedagogicko-psychologické poradny a informačně-poradenská střediska

 

Úvod:  

Tento materiál vytvořen v kontextu aktivit ČR v Evropské síti politiky celoživotního poradenství – ESCP (European Lifelong Guidance Policy Network – ELGPN), Národního poradenského fóra – NPF. IPPP ČR je v rámci Evropské sítě politiky celoživotního poradenství koordinující organizaci za ČR a iniciátorem vzniku a aktivit NPF. Aktivity ELGPN a NPF jsou realizované v rámci implementace rezoluce Rady Evropy pro posílení politik, systémů a praktik v oblasti celoživotního poradenství v Evropě (květen 2004) . Rezoluce vyzývá členské země „k zajištění efektivní spolupráce a koordinace mezi poskytovateli poradenských služeb na národní, regionální a lokální úrovni.“ Rezoluce dále vyzývá „k rozvoji a adaptaci současných struktur a aktivit (sítí, pracovních skupin a programů) souvisejících s implementací priorit rezoluce“.

Setkání hlav států či vlád EU v Lisabonu v roce 2000 stanovilo pro Evropu cíl, aby se do roku 2010 získala světové prvenství s ohledem na konkurenceschopnost a dynamiku ekonomiky založené na znalostech, schopnou udržet ekonomický růst se stále rostoucím počtem pracovních míst a větší sociální soudržností. Hlavy států se shodly na tom, že vzdělávání a zaměstnání hrají v tomto úkolu klíčovou roli, především tak, že poskytují celoživotní vzdělávací příležitosti pro všechny občany. Zásadním cílem této politické iniciativy je modernizovat vzdělávací soustavy v členských zemích tak, aby byla zajištěná zaměstnatelnost absolventů škol na všech úrovních vzdělávání. .
Rada ministrů pro vzdělávání, mládež a kulturu a Evropská komise se shodly na společném systému, který by měl napomoci tomuto modernizačnímu procesu. Tento program, známý jako pracovní program Vzdělávání a odborná příprava 2010 , se skládá ze tří navzájem provázaných prvků: rozvoje systémů celoživotního učení, realizace budoucích cílů systémů vzdělávání a odborné přípravy s podporou spolupráce ve vzdělávání a odborné přípravě. Poskytování služeb celoživotního poradenství pro občany Evropy je chápáno jako nedílná součást všech těchto prvků.

Na podporu rozvoje postupů v oblasti poradenství vytvořila v prosinci 2002 Evropská komise expertní skupinu pro celoživotní poradenství.

Jejími hlavními úkoly bylo:

• podporovat společné chápání základních konceptů a fundamentálních principů poradenství
• reflektovat kvalitu poskytování poradenství, které má vést k vytvoření společných postupů a kritérií kvality pro akreditování služeb a produktů poradenství

Společná předběžná správa Rady EU a Evropské komise nazvaná Vzdělávání a odborná příprava 2010: úspěch Lisabonské strategie závisí na neodkladných reformách požaduje rozvoj společných evropských principů a odkazů pro rozvoj postupů na národní úrovni. Politika vzdělávání a odborné přípravy je v zemích EU primárně v národní kompetenci. Činnost na evropské úrovni se v této oblasti děje na základě dobrovolné spolupráce. Za účelem zlepšení a modernizace vzdělávací politiky se jednotlivé země shodly na společných prioritách a cílech, jež vedou k zpracování společných evropských monitorovacích indikátorů a kriterií hodnocení rozvoje vzdělávacích soustav členských zemích.
Potřebu reformy postupů, systémů a praxe poradenství v Evropě opětovně v květnu 2004 zdůraznila rezoluce Rady ministrů pro vzdělávání, mládež a kulturu, která jako priority určila: vyvinout poskytování široce dostupného poradenství vysoké kvality; rozvinout mechanismy zaměřené na zajištění kvality poradenských služeb a na posílení struktur pro rozvoj poradenských systémů na národní a regionální úrovni. Rezolucí byly členské země vyzvány, aby zhodnotily poskytování poradenství na národní úrovni v sektorech vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnání na základě závěrů zhodnocení uskutečněných Evropskou komisí, OECD a Světovou bankou.
Implementace rezoluce celoživotního poradenství byla předmětem diskuse také na konferenci „Politiky a systémy celoživotního poradenství: budování odrazového můstku“, která se konala v rámci finského předsednictví EU v listopadu 2006 v Jyväskyle . Zprávy národních delegací ukázaly, že v členských zemích bylo zaznamenáno zlepšení dostupnosti poradenství a kvality poradenských systémů. Nicméně existuje řada cílů, které ještě zbývá realizovat. Vznik společnosti založené na znalostech vyžaduje v poradenství změnu paradigmatu s ohledem na strategii celoživotního učení a volá po posílení role, kvality a koordinace služeb kariérového poradenství, zaměřeného na podporu učení bez ohledu na věk a prostředí.

V současné době žádná z evropských zemí nevybudovala plně rozvinutý systém celoživotního poradenství.
Hlavním účelem tohoto materiálu je, aby poskytl přehled základních pojmů, souvisejících s platformou celoživotního poradenství včetně popisu systémových předpokladů pro jeho rozvoj a popisu hodnotících kriterií vzhledem k současnému stavu poskytování poradenských služeb na evropské a na národní úrovni. Materiál byl v r. 2009 předložen pro informaci poradě vedení MŠMT.

 

Dokument ke stažení zde (PDF formát)