Tento web není aktualizován od roku 2012

Studie

KONCEPCE INTERKULTURNÍHO PORADENSTVÍ

  

Obsah:

1. Pojem IKP a jeho role v·integraci žáků z·řad cizinců a etnických minorit

2. Cíle a struktura koncepce IKP

3. Současná opatření zaměřená k integraci cizinců a romských žáků

 3.1. Současná opatření zaměřená k integraci cizinců

 3.2. Současná opatření zaměřená k integraci romských žáků

 3.2.1. Asistent pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním

 3.2.2. Přípravné třídy

3.2.3. Dotační programy

4. Interkulturní poradenství v·systému pedagogicko-psychologického poradenství

4.1. Pedagogicko-psychologické poradny

4.2. Střediska integrace menšin

4.3. Rizika realizace IKP ve školství

5. Cílové skupiny IKP

6. Základní otázky poradenské činnosti s·žáky z·řad cizinců a etnických minorit

6. 1. Problém jazykové vybavenosti klientů

6.2. Rozšíření kompetencí poradenských pracovníků

6.3. Mobilita

6.4. Uplatnění neformálně a informálně získaných dovedností a znalostí

6.5. Kulturně podmíněné chápání světa práce

6.6. Kulturně podmíněné chápání sociálních rolí a strukturování poradenské interakce

6.7. Rozhodování o volbě vzdělávací cesty a povolání

6.8. Informování klientů

6.9. Informovaný souhlas klienta

6.10. Problématika diagnostických nástrojů a postupů využívaných v·poradenské praxi

6.11. Posouzení školní zralosti

6.12. Komplexnost poradenských služeb pro cizince – zaměření na rodinu

6.13. Postaveni pedagoga/poradce vůči klientovi a jeho rodině

6.14. Primární potřeby systému poradenské péče o klienty z·řad cizinců a etnických minorit

6.14.1. Další odborné vzdělávání poradenských pracovníků

6.14.2. Vytvoření partnerské sítě v·rámci péče o klienty/cizince

6.15. Role jednotlivých subjektů

6.15.1. Úloha školy

6.15.1.1. Přístup založený na kulturním přínosu

6.15.1.2. Aditivní přístup

6.15.1.3. Transformační přístup

6.15.1.4. Přístup sociální akce

6.15.2. Úloha pedagogicko-psychologické poradny

6.15.2.1. Vztah vůči klientovi a jeho rodině

6.15.2.2. Odborná příprava pracovníků PPP

6.15.2.3. Spolupráce se školou

6.15.2.4. Informační a partnerská síť

7. Interkulturní kompetence v·poradenství

8. Zajištění kvality v·IKP

9. Doporučení k·zabezpečení realizace koncepce IKP

 

 
  

 

Dokument ke stažení zde (PDF formát)

 

 

 

ROZVOJ SYSTÉMU CELOŽIVOTNÍHO PORADENSTVÍ VE ŠKOLSKÝCH PORADENSKÝCH ZAŘÍZENÍCH A NASTAVENÍ MODELŮ SPOLUPRÁCE A NÁVAZNOSTI SLUŽEB S ORGANIZACEMI Z JINÝCH PORADENSKÝCH OBLASTÍ

Obsah:

1. Cíle a principy celoživotního poradenství

2. Společné výchozí body systémů zajištění kvality poskytování poradenství v Evropě

3. Klíčové charakteristiky modelových systémů celoživotního poradenství pro evropské země

4. Členství ČR v Evropské síti politiky celoživotního poradenství

5. Národní poradenské fórum

6. Priority rozvoje systému CŽP

 7. Integrace poradenských služeb v ČR – pedagogicko-psychologické poradny a informačně-poradenská střediska

 

Úvod:  

Tento materiál vytvořen v kontextu aktivit ČR v Evropské síti politiky celoživotního poradenství – ESCP (European Lifelong Guidance Policy Network – ELGPN), Národního poradenského fóra – NPF. IPPP ČR je v rámci Evropské sítě politiky celoživotního poradenství koordinující organizaci za ČR a iniciátorem vzniku a aktivit NPF. Aktivity ELGPN a NPF jsou realizované v rámci implementace rezoluce Rady Evropy pro posílení politik, systémů a praktik v oblasti celoživotního poradenství v Evropě (květen 2004) . Rezoluce vyzývá členské země „k zajištění efektivní spolupráce a koordinace mezi poskytovateli poradenských služeb na národní, regionální a lokální úrovni.“ Rezoluce dále vyzývá „k rozvoji a adaptaci současných struktur a aktivit (sítí, pracovních skupin a programů) souvisejících s implementací priorit rezoluce“.

Setkání hlav států či vlád EU v Lisabonu v roce 2000 stanovilo pro Evropu cíl, aby se do roku 2010 získala světové prvenství s ohledem na konkurenceschopnost a dynamiku ekonomiky založené na znalostech, schopnou udržet ekonomický růst se stále rostoucím počtem pracovních míst a větší sociální soudržností. Hlavy států se shodly na tom, že vzdělávání a zaměstnání hrají v tomto úkolu klíčovou roli, především tak, že poskytují celoživotní vzdělávací příležitosti pro všechny občany. Zásadním cílem této politické iniciativy je modernizovat vzdělávací soustavy v členských zemích tak, aby byla zajištěná zaměstnatelnost absolventů škol na všech úrovních vzdělávání. .
Rada ministrů pro vzdělávání, mládež a kulturu a Evropská komise se shodly na společném systému, který by měl napomoci tomuto modernizačnímu procesu. Tento program, známý jako pracovní program Vzdělávání a odborná příprava 2010 , se skládá ze tří navzájem provázaných prvků: rozvoje systémů celoživotního učení, realizace budoucích cílů systémů vzdělávání a odborné přípravy s podporou spolupráce ve vzdělávání a odborné přípravě. Poskytování služeb celoživotního poradenství pro občany Evropy je chápáno jako nedílná součást všech těchto prvků.

Na podporu rozvoje postupů v oblasti poradenství vytvořila v prosinci 2002 Evropská komise expertní skupinu pro celoživotní poradenství.

Jejími hlavními úkoly bylo:

• podporovat společné chápání základních konceptů a fundamentálních principů poradenství
• reflektovat kvalitu poskytování poradenství, které má vést k vytvoření společných postupů a kritérií kvality pro akreditování služeb a produktů poradenství

Společná předběžná správa Rady EU a Evropské komise nazvaná Vzdělávání a odborná příprava 2010: úspěch Lisabonské strategie závisí na neodkladných reformách požaduje rozvoj společných evropských principů a odkazů pro rozvoj postupů na národní úrovni. Politika vzdělávání a odborné přípravy je v zemích EU primárně v národní kompetenci. Činnost na evropské úrovni se v této oblasti děje na základě dobrovolné spolupráce. Za účelem zlepšení a modernizace vzdělávací politiky se jednotlivé země shodly na společných prioritách a cílech, jež vedou k zpracování společných evropských monitorovacích indikátorů a kriterií hodnocení rozvoje vzdělávacích soustav členských zemích.
Potřebu reformy postupů, systémů a praxe poradenství v Evropě opětovně v květnu 2004 zdůraznila rezoluce Rady ministrů pro vzdělávání, mládež a kulturu, která jako priority určila: vyvinout poskytování široce dostupného poradenství vysoké kvality; rozvinout mechanismy zaměřené na zajištění kvality poradenských služeb a na posílení struktur pro rozvoj poradenských systémů na národní a regionální úrovni. Rezolucí byly členské země vyzvány, aby zhodnotily poskytování poradenství na národní úrovni v sektorech vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnání na základě závěrů zhodnocení uskutečněných Evropskou komisí, OECD a Světovou bankou.
Implementace rezoluce celoživotního poradenství byla předmětem diskuse také na konferenci „Politiky a systémy celoživotního poradenství: budování odrazového můstku“, která se konala v rámci finského předsednictví EU v listopadu 2006 v Jyväskyle . Zprávy národních delegací ukázaly, že v členských zemích bylo zaznamenáno zlepšení dostupnosti poradenství a kvality poradenských systémů. Nicméně existuje řada cílů, které ještě zbývá realizovat. Vznik společnosti založené na znalostech vyžaduje v poradenství změnu paradigmatu s ohledem na strategii celoživotního učení a volá po posílení role, kvality a koordinace služeb kariérového poradenství, zaměřeného na podporu učení bez ohledu na věk a prostředí.

V současné době žádná z evropských zemí nevybudovala plně rozvinutý systém celoživotního poradenství.
Hlavním účelem tohoto materiálu je, aby poskytl přehled základních pojmů, souvisejících s platformou celoživotního poradenství včetně popisu systémových předpokladů pro jeho rozvoj a popisu hodnotících kriterií vzhledem k současnému stavu poskytování poradenských služeb na evropské a na národní úrovni. Materiál byl v r. 2009 předložen pro informaci poradě vedení MŠMT.

 

Dokument ke stažení zde (PDF formát)

 

  

ANALÝZA KULTURNÍHO MINIMA PRO INTEGRACI CIZINCŮ  

Zpracoval: Mgr. Jasmin Muhič

Úvodem

Tento materiál vznikl na základě výzkumných, vzdělávacích a poradenských činností IPPP ČR v oblasti interkulturního vzdělávání a poradenství, realizovaných v letech 2002-2008. Jedná se zejména o resortní projekty MŠMT realizované pod názvy: Kvalitativní analýza rodinných systémů různých etnik žijících na území ČR, Metodika podpory bilingvních a bikulturních žáků, Ověření diagnostického nástroje CCAI pro oblast interkulturní výchovy a poradenství a o projekt ESF Střediska integrace menšin. Ústředním tématem materiálů je otázka minimálních kulturních podmínek, nutných pro úspěšnou integraci žáků/cizinců do českého vzdělávacího prostředí a do společnosti.

V současné době se Česká republika stává cílovou zemí pro významnou skupinu potenciálních imigrantů. Vzhledem k demografickému, ekonomickému a politickému vývoji lze předpokládat, že tento jev v bezprostřední budoucnosti ještě zesílí. Problém sociální, kulturní a politické integrace imigrantů u nás prozatím nenabyl takových rozměrů jako ve státech Západní Evropy. Ve většině států EU je problém integrace přistěhovalců prvořadou politickou a sociální otázkou. Postkomunistickým zemím jako je ČR mohou posloužit nejen pozitivní, ale i negativní zkušenosti těchto států, a to proto, že jasně ukazují kam až se tento problém může vyvinout pokud se zanedbá sociální, kulturní a politická integrace přistěhovalců. V průběhu několika posledních desetiletí byla přítomnost imigrantů ve státech Západní Evropy často chápána pouze jako ekonomický jev, nikoliv i jako jev sociální, kulturní a politický. Fenomén ilegálních imigrantů v Evropě prokazuje hlavní nedostatky takového postoje společnosti.

Málokterá ze západních vlád vytvořila správný politický rámec pro řešení tohoto problému. Stále silnější xenofobní nálady jsou do jisté míry následkem dlouhotrvající státní politiky zaměřené na ekonomickou exploataci, bez jasné sociální vize o způsobech zapojování cizinců do společnosti.

Téměř všechny státy, které nyní čelí dramatickým sociálním změnám a narůstajícímu počtu cizinců, mají monokulturní charakter, stejně jako i ČR. Jsou to tzv. „nation-building states“. V době vzniku novodobých národních států v Evropě, ve fázi kdy byl dokončen proces kulturní konsolidace národů, byly etnické menšiny buďto asimilovány anebo integrovány v prostoru tzv. societární kultury. Neetnicky definované pojetí pojmu národa a očekávání od imigrantů, ve smyslu minimálního kulturního a politického konsensu, vytváří podmínky pro budování multikulturní společnosti dokonce i tehdy, když je politika státu v podstatě asimilační. V některých zemích EU dochází v posledních letech v kontextu integrace k implementaci v podstatě represivních kulturních opatření vůči cílové skupině imigrantů. Jedná se zejména o institucionální potlačování používání původního jazyka a o zavádění integračních podmínek, založených na etnických a kulturních reáliích majoritní společnosti.

Materiál se distancuje od takových přístupů a nabízí funkcionalistické pojetí kulturně-integračního minima zakotveného ve dvou pilířích: v jazyce a ve funkcionalistickému pojetí kulturních hodnot ve vzdělávání.

Materiál byl v r. 2008 předložen pro informaci Poradě vedení MŠMT.

Obsah:

1. Úvod – pojmový rámec

2. Postavení žáků z řad imigrantů

3. Interkulturní pedagogika

3.1. Modely zacházení s odlišností ve školním prostředí

3.2. Historické formy a strategie zvládání kulturní odlišnosti v edukačním prostředí

3.3. Odlišnost kulturní a etnická v kontextu integrace

3.4. Optimalizace edukačního procesu pro účel integrace

4. Závěry z výzkumu Kvalitativní analýza rodinných systémů různých etnik, žijících v ČR

4.1. Názory pedagogických pracovníků na multikulturalitu

4.2. Postavení žáků nečeského původu v české škole

4.3. Identita

4.4 Kontakt poradce-klient; subjektivní model interpretace

4.5. Systémová rovina

4.6. Vliv okolí a identita

4.7. Individualistická kultura a kultura kolektivistická

5. Funkcionalistické pojetí kulturního minima

 

Celý článek k dispozici zde (PDF formát)

 

Přílohy:

Příloha k materiálu analýza kulturního minima pro integraci cizinců (PDF formát)

IPPP ČR, resortní projekt 2006

Longitudinální výzkum nadaných žáků a standardizace SON-R, dílčí
zpráva

Autor: PhDr. David Heider

Výzkumná zpráva k dispozici ke stažení:  Longitudinální výzkum 2006

 

IPPP ČR, resortní projekt 2009

Longitudinální výzkum nadaných žáků - dílčí zpráva: Kvalitativní a kvantitativní analýza případových studií

Autorky: PhDr. Petra Novotná a PhDr. Světlana Durmeková

Výzkumná zpráva k dispozici ke stažení: Longitudinální výzkum 2009

ZLEPŠOVÁNÍ POSTUPŮ A SYSTÉMŮ CELOŽIVOTNÍHO PORADENSTVÍ

(POUŽÍVÁNÍ SPOLEČNÝCH EVROPSKÝCH ODBORNÝCH NÁSTROJŮ)

Tato publikace je úvodem ke třem společným evropským odborným nástrojům pro poradenství

- cíle a principy poskytování celoživotního poradenství

- výchozí body pro systém kontroly kvality poskytování celoživotního poradenství v Evropě

- základní vlastnosti systémů celoživotního poradenství

Publikace vysvětluje pozadí jejich vývoje a poskytuje rady, jak používat tyto nástroje pro zlepšení existujících postupů a systémů poradenství na národní, regionální a místní úrovni a ve vzájemném učení na národní a evropské úrovni.

Dokument ke stažení (formát PDF): zde